Oprávněný zájem podle GDPR a cookies

Můžeš se u cookies, analytiky nebo reklamy opřít o oprávněný zájem místo souhlasu? Proč § 89 odst. 3 zákona o elektronických komunikacích i tak chce souhlas, co rozhodl Soudní dvůr EU ve věcech Meta a KNLTB, co říká EDPB a ÚOOÚ a kde oprávněný zájem naopak dává smysl.

Naposledy ověřeno 16 října 2026

Ve zkratce

  • Oprávněný zájem (čl. 6 odst. 1 písm. f) GDPR) je právní základ pro zpracování osobních údajů. Souhlas, který vyžaduje pravidlo pro cookies, nenahradí.
  • Ukládat informace do zařízení návštěvníka nebo je z něj číst smíš podle § 89 odst. 3 zákona o elektronických komunikacích jen se souhlasem, pokud nejde o technické cookies. Výjimku pro oprávněný zájem zákon nemá.
  • U sledování a personalizované reklamy nechávají Soudní dvůr EU i EDPB oprávněnému zájmu jen málo prostoru. Odpovídajícím základem je souhlas.
  • Oprávněný zájem se hodí pro zpracování, které podle pravidla pro cookies souhlas nepotřebuje: zabezpečení, prevence podvodů nebo technické cookies.

Co je oprávněný zájem?

GDPR dovoluje zpracovávat osobní údaje jen na jednom ze šesti právních základů (čl. 6 odst. 1). Jedním z nich je souhlas. Dalším je oprávněný zájem podle písmene f): zpracování je zákonné, pokud je nezbytné pro oprávněné zájmy správce nebo třetí strany, ledaže před nimi mají přednost zájmy nebo základní práva a svobody dotčených lidí, zejména dětí. Orgány veřejné moci se o něj při plnění svých úkolů opírat nemohou.

Soudní dvůr EU z toho vyvozuje tři podmínky, které musí platit všechny zároveň:

  1. Oprávněný zájem. Zájem musí být v souladu s právem, jasně popsaný a skutečný v okamžiku zpracování. Nemusí být stanovený zákonem.
  2. Nezbytnost. Zpracování musí být pro ten zájem nezbytně nutné. Když jde stejného cíle rozumně dosáhnout stejně dobře šetrnějším způsobem nebo s méně údaji, podmínka splněná není.
  3. Vyvážení. Zájmy a práva dotčených lidí nesmějí mít přednost před tvými. Velkou váhu má to, co mohou rozumně očekávat, rozsah zpracování a jeho dopad na ně.

Posouzení musíš udělat a zdokumentovat dřív, než začneš, lidem říct, o jaký oprávněný zájem se opíráš (čl. 13 odst. 1 písm. d)), a respektovat jejich právo vznést námitku (čl. 21). U přímého marketingu je to právo absolutní: jakmile někdo námitku vznese, přestaneš.

Oprávněný zájem není lehčí verze souhlasu. EDPB píše, že by se neměl volit jen proto, že vypadá méně náročně, a Soudní dvůr EU říká, že právní základy jiné než souhlas je třeba vykládat restriktivně.

Proč u cookies souhlas nenahradí

Na cookies se vztahují dvě sady pravidel a každá se ptá na něco jiného:

§ 89 odst. 3 zákona o elektronických komunikacích (čl. 5 odst. 3 směrnice ePrivacy) GDPR, čl. 6 odst. 1
Na co se vztahuje Ukládání údajů do zařízení a přístup k nim: cookies, local storage, pixely, fingerprinting Zpracování osobních údajů
Na co se ptá Dal návštěvník souhlas, nebo je to technicky nezbytné? Který ze šesti právních základů platí?
Oprávněný zájem? Ne. Výjimkou je jen přenos zprávy a ukládání nezbytné pro službu Ano, jako jeden ze šesti právních základů

Pravidlo pro cookies je na řadě jako první. V Česku ho obsahuje § 89 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, který provádí čl. 5 odst. 3 směrnice ePrivacy: kdo ukládá údaje do zařízení návštěvníka nebo k nim přistupuje, potřebuje od něj předem prokazatelný souhlas. Bez souhlasu smíš jen technické ukládání nebo přístup výhradně pro přenos zprávy nebo nezbytné pro službu, o kterou návštěvník výslovně požádal. Výjimka pro oprávněný zájem tam není. Proto potřebuješ cookie lištu, i když máš pro sledování podle sebe dobrý důvod. Víc v průvodci Zákon o cookies v Česku.

Na to, co s údaji děláš potom, se vztahuje GDPR. EDPB píše, že když cookies nebo jiné sledovací techniky používáš pro marketing, bude správným právním základem pravděpodobně souhlas, a to jak pro jejich uložení a čtení, tak pro následné zpracování, což oprávněný zájem obvykle vylučuje. V praxi: když potřebuješ souhlas pro cookie, opíráš o souhlas i sledování, které na ni navazuje.

Nezáleží na tom, o jakou cookie jde. První nebo třetí strany, nastavená skriptem nebo serverem: rozhoduje účel. Víc v průvodci Server-side tracking a souhlas.

Co rozhodl Soudní dvůr EU

Meta Platforms proti Bundeskartellamt (C-252/21, 4. července 2023). Meta se u personalizované reklamy založené na údajích z Facebooku i mimo něj opírala mimo jiné o oprávněný zájem. Soud uznal, že přímý marketing oprávněným zájmem být může, ale rozhodl, že uživatelé nemohou rozumně očekávat, že jejich údaje budou bez souhlasu použity k personalizované reklamě, a to ani u bezplatné služby. Jejich zájmy a práva mají před zájmem Mety přednost, takže oprávněný zájem základem být nemůže. Soud zdůraznil i rozsah zpracování: potenciálně neomezené množství údajů, které může u uživatelů vyvolat pocit, že je jejich soukromý život neustále sledován.

Koninklijke Nederlandse Lawn Tennisbond (C-621/22, 4. října 2024). Nizozemský tenisový svaz poskytl za úplatu a bez souhlasu údaje svých členů dvěma sponzorům, prodejci sportovního zboží a provozovateli hazardních her, k marketingu. Nizozemský úřad pro ochranu osobních údajů, který svazu uložil pokutu, zastával názor, že oprávněné mohou být jen zájmy stanovené zákonem, a čistě obchodní zájem tedy ne. Soud to odmítl: zájem nemusí být stanovený zákonem a obchodní zájem může být oprávněný, pokud je v souladu s právem. Zpracování ale musí být i nezbytné a Soud poznamenal, že šetrnější cestou by mohlo být členy předem informovat a zeptat se, jestli chtějí, aby se jejich údaje předaly dál. V testu vyvážení má velkou váhu, co mohli členové rozumně očekávat, když do svazu vstupovali.

Dohromady: obchodní zájem vyloučený není, ale u sledování a cílené reklamy obvykle převáží rozumná očekávání dotčených lidí a šetrnější cestou je zeptat se na souhlas.

Co říká EDPB

Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (EDPB), kde zasedají všechny evropské úřady pro ochranu osobních údajů včetně ÚOOÚ, tyto rozsudky uplatňuje ve svých pokynech 1/2024 k oprávněnému zájmu (verze 1.0, přijatá v říjnu 2024 k veřejné konzultaci):

  • Přímý marketing může být oprávněným zájmem (bod 47 odůvodnění GDPR), ale ne automaticky. Tři podmínky platí dál.
  • Kde pravidlo pro cookies vyžaduje souhlas pro cookies nebo jiné sledování, bude souhlas pravděpodobně správným základem i pro zpracování, které následuje.
  • Invazivní profilování a sledování pro marketing, například sledování lidí napříč weby, zařízeními nebo službami, test vyvážení téměř nikdy neprojde.
  • Méně invazivní marketing, třeba zaslání stejného katalogu stávajícím zákazníkům, se obhajuje snáz.

Kde oprávněný zájem dává smysl

Oprávněný zájem je dobrým základem pro zpracování, které podle pravidla pro cookies souhlas nepotřebuje nebo které zařízení návštěvníka vůbec nepoužívá. Například:

  • Zabezpečení a prevence podvodů. Obojí výslovně zmiňují body 47 a 49 odůvodnění GDPR. Třeba detekce botů, omezení počtu požadavků nebo bezpečnostní logy na serveru, pokud zpracováváš jen to, co je nezbytně nutné.
  • Technické cookies. Session cookie, nákupní košík nebo load balancer souhlas nepotřebují. Zpracování za nimi stojí na smlouvě s návštěvníkem nebo na oprávněném zájmu.
  • Zapamatování volby v cookie liště. Uložení samotné volby je nezbytné, abys ji mohl respektovat.
  • Další zpracování po udělení souhlasu. ÚOOÚ uvádí, že zpracování osobních údajů přes cookies na oprávněném zájmu stát může, a jako příklad jmenuje analytiku první strany. Platí to ale jen pro následné zpracování: samotné uložení a čtení analytických cookies souhlas vyžaduje (viz níže).

IAB TCF a přepínače „oprávněný zájem“

Lišty postavené na IAB Transparency & Consent Framework často ukazují druhý seznam přepínačů označených „oprávněný zájem“, které jsou předem zapnuté. Týkají se zpracování, o kterém dodavatelé reklamních technologií tvrdí, že souhlas nepotřebuje.

Pravidla TCF (TCF Policies) omezují, co tyto přepínače smějí pokrývat. Ukládání informací do zařízení nebo přístup k nim (účel 1) a tvorba nebo použití profilů pro personalizovanou reklamu nebo obsah (účely 3 až 6) smějí stát jen na souhlasu. U účelů jako měření výkonu reklamy, statistiky publika nebo výběr reklamy na základě omezených údajů si dodavatelé oprávněný zájem zvolit mohou; návštěvník proti tomu může vznést námitku a tvoje lišta mu to musí nabídnout.

Pro všechno, co čte zařízení návštěvníka, tedy souhlas vyžaduje už samotný TCF. Jestli oprávněný zájem dodavatele opravdu splňuje tři podmínky, za to dál odpovídá dodavatel i ty jako provozovatel webu. Soudní dvůr EU v březnu 2024 rozhodl, že TC string může být osobním údajem a že IAB Europe za něj může být společným správcem. Víc v průvodci IAB TCF: kdo ho potřebuje?

Časté chyby

  • „Máme oprávněný zájem, takže lištu nepotřebujeme.“ Oprávněný zájem odpovídá na otázku podle GDPR. Zákon o elektronických komunikacích i tak chce souhlas pro každou netechnickou cookie nebo sledovací techniku.
  • Přechod na oprávněný zájem po „ne“. Když návštěvník marketing odmítne, nesmíš ho dál sledovat na jiném právním základu. Měnit základ dodatečně navíc podkopává souhlas, o který jsi požádal.
  • Předem zapnuté přepínače oprávněného zájmu pro sledování. Předem zaškrtnutá políčka nejsou souhlas (Planet49, C-673/17) a profilování pro reklamu podle TCF na oprávněném zájmu stát nesmí.
  • Žádné zdokumentované posouzení. Bez písemného posouzení ve třech krocích neprokážeš, že oprávněný zájem platí.
  • Nezmíněný zájem. V zásadách ochrany osobních údajů musíš u každého účelu pojmenovat oprávněný zájem a vysvětlit právo vznést námitku. Viz vzor zásad ochrany osobních údajů.

Co říká ÚOOÚ

V Česku dohlíží na cookies i na GDPR Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). K oprávněnému zájmu se vyjadřuje v otázkách a odpovědech ke cookies a jeho postoj odpovídá rozdělení popsanému výše:

  • Dva kroky. Povinnost získat souhlas s ukládáním a čtením netechnických cookies plyne ze zákona o elektronických komunikacích. Pro následné zpracování údajů pak musí provozovatel webu stanovit právní titul podle GDPR, kterým může být souhlas, oprávněný zájem nebo plnění smlouvy.
  • Oprávněný zájem jen pro následné zpracování. Jako příklad oprávněného zájmu ÚOOÚ uvádí analytiku první strany. Zároveň dodává, že když návštěvník souhlas s ukládáním a čtením netechnických cookies neudělí, provozovatel je použít nesmí.
  • Měření návštěvnosti potřebuje souhlas. Cookies určené ke sledování návštěvnosti nebo k analýze preferencí návštěvníků řadí ÚOOÚ mezi netechnické, které se smějí aktivovat až po udělení souhlasu. Zvláštní výjimku pro analytiku český zákon nemá: § 89 odst. 3 zná jen dvě výjimky popsané výše.

Pro Google Analytics to znamená souhlas, a to tím spíš, že údaje odcházejí Googlu. Víc v průvodci Google Analytics a GDPR.

Zdroje

Často kladené otázky

Co je oprávněný zájem podle GDPR?

Jeden ze šesti právních základů v čl. 6 odst. 1 GDPR. Osobní údaje smíš zpracovávat bez souhlasu, pokud jsou splněny tři podmínky zároveň: sleduješ oprávněný zájem, zpracování je pro něj nezbytné a zájmy a práva dotčených lidí před ním nemají přednost. Posouzení musíš udělat a zdokumentovat předem a lidem říct, o jaký zájem se opíráš.

Smím ukládat cookies na základě oprávněného zájmu?

Ne, pokud jde o cookies, které potřebují souhlas. Podle § 89 odst. 3 zákona o elektronických komunikacích smíš ukládat údaje do zařízení návštěvníka nebo k nim přistupovat jen s jeho souhlasem, ledaže je to nezbytné pro službu, o kterou výslovně požádal. Oprávněný zájem podle GDPR z toho výjimkou není. Technické cookies souhlas nepotřebují a zpracování údajů z nich může stát na oprávněném zájmu nebo na smlouvě.

Může Google Analytics běžet na oprávněném zájmu?

Ne. Český zákon výjimku pro měření návštěvnosti nemá a ÚOOÚ řadí cookies pro sledování návštěvnosti mezi netechnické, které smíš aktivovat až po souhlasu. Oprávněný zájem, o kterém ÚOOÚ mluví u analytiky první strany, se týká až dalšího zpracování údajů, ne samotného uložení cookies. Google Analytics navíc posílá data Googlu.

Je personalizovaná reklama oprávněný zájem?

Přímý marketing oprávněným zájmem být může, ale to je jen první ze tří podmínek. Soudní dvůr EU ve věci Meta v roce 2023 rozhodl, že uživatelé nemohou rozumně očekávat, že jejich údaje budou bez souhlasu použity k personalizované reklamě. EDPB k tomu dodává, že sledování lidí napříč weby kvůli marketingu test vyvážení téměř nikdy neprojde.

Může být oprávněným zájmem obchodní zájem?

Ano. Soudní dvůr EU v říjnu 2024 ve věci KNLTB rozhodl, že i čistě obchodní zájem může být oprávněný, pokud je v souladu s právem. Samo o sobě to ale zpracování zákonným nedělá: musí být i nezbytné a projít testem vyvážení. Soud upozornil, že šetrnější cestou může být lidi se předem prostě zeptat.

Co znamená „oprávněný zájem“ v cookie liště nebo v IAB TCF?

Některé lišty, hlavně ty s IAB TCF, ukazují zvláštní přepínače „oprávněný zájem“, které jsou předem zapnuté. Týkají se zpracování, o kterém dodavatelé tvrdí, že souhlas nepotřebuje. Podle pravidel TCF ale ukládání informací do zařízení a přístup k nim i tvorba a použití profilů pro personalizovanou reklamu nebo obsah vždy potřebují souhlas. Proti zbytku může návštěvník vznést námitku a tvoje lišta mu to musí umožnit.

Tento průvodce je obecná informace, ne právní rada. Pravidelně ho kontrolujeme, ale zákony a doporučení se mění. Nevíš si rady se svou situací? Zeptej se právníka.

Prvních 7 dní úplně zdarma

Vytvoř si účet zdarma a zjisti, jestli ti Cookie Confirm sedí. Spuštěno za 5 minut.

  • Bez platební karty
  • Poté 7,95 € měsíčně
  • Instalace plug & play
Vyzkoušet zdarma

5,0/5 5 000+ webů

Prvních 7 dní úplně zdarma

Bez platební karty

Vyzkoušet zdarma